5. Deníček události na turnuse

Středa 13.8. den patnáctý

Dnešní ráno je opět zataženo, ale sucho a příjemně. Celodenní program je již předem nalajnován a po věky tábora stejný. Po snídani a úklidu se balíme, bereme táborové pasy, noví táborníci namalované kameny a odcházíme směr mohyla  Na mohyle konáme obvyklý rituál, pokládáme kameny, razítkujeme pasy a cestou do tábora uklízíme les. V táboře si hrajeme poslední oblíbené hry, dobíjíme baterky, nebo píšeme dopisy vedoucím. Po obědě (jsou řízky) vypuknul pravý táborový africký jarmark. Kupujeme zboží, navštěvujeme salony, nebo hospodu, ale také se zbavujeme svých cetek z domova. Koncem jarmarku začíná pršet a vypadá to, že už nepřestane. Škoda….

A tak dražba věcí vedoucích (tropické helmy, placky se jmény a jiné) musí proběhnout v hangáru. Tam také je i dnešní nástup a večerní program – táborová zmítačka. Jako vždy dnes je trochu prodloužená, děti se loučí s kamarády a táborovými láskami.

Ale všemu je někdy konec a tak i zmítačka skončí a zítra nás čeká už jen balení a úklid.

Připravte se na nás, jsme unavení, špinaví, ale těšíme se na vás!!!!

 

chtěl bych závěrem deníčku událostí třetího běhu poděkovat všem rodičům za sponzorské dary táboru, které byly využity zejména k přípravě her a k jarmarkovému nakupování a za medové snídaně paní Junkové a špekáčkový sponzoring panu Černému. Díky

Fero

 

Úterý, 12.8. den čtrnáctý

Dnešní ráno slibuje krásný, slunečný a teplý den. Hned  po snídani se oddíly vrhají do svých oddílových programů  Hrají se osvědčené hry, oddíly se naposledy spojují do soutěží.

Odpoledne nás čeká poslední celotáborová hra. Na mapě se objevily černí vylupovači pokladů, které se nám podařilo obklíčit a schyluje se k závěrečné bitvě. Na několika místech nám Emil Holub zanechal vzkazy, kudy vede cesta k bájnému kmeni bíle maskovaných indiánů. Kmen nejdříve nalezli žlutí – celkoví výherci většiny celotáborovek. Ale byli rychle a zcela rozprášeni černými bandami kanibalů a vylupovačů pokladů. Po chvíli jim přicházejí na pomoc zelení, ale výsledek boje je stejný, opět byli na hlavu poraženi táborníci. Teprve, když se spojil celý tábor, podařilo se nám zatlačit černé bojovníky do ústí lomu a pak dále až k okraji. Zabrali jsme černé oživovací stanoviště a pak už černí padali jako mouchy. Po jejich porážce jsme všechny ocásky  nepřátelských válečníků vystřelili z lomu kanónem pryč a jejich moc tím byla zlomena. Objevil se kmen strážců moudra – Rezonančního tuctária a předali nám po delší  komunikaci svou moudrost. Táborníci si odnesli z letošní cesty do Afriky hlavně poznání, že přátelství, čestnost, férovost a pravdomluvnost je to nejdůležitější, co  mohli najít. Tuctárium – soubor 12 ti pravidel  jsme vystavili v táboře.

Po večeři se opět scházíme u ohně a po zapálení  se objevuje Poslední soud – a odsuzuje vedoucí. Děvčata z 9. Oddílu pojala rozsudky  s humorem a grácií a vedoucí je také tak provedli. Tábor se bavil až do posledního rozsudku. Potom ještě chvíli zpíváme s kytarou a pak oblohu prozářilo světlo. Vybíháme k blízkému lesu a zjišťujeme, že se tu zřítil drak spolu s dračím jezdcem a dvěma zbrojnoši. Dračí jezdec nám vypráví historii dračích jezdců a vybízí k následování a výchově a odchytu draků, kteří prý za 11 úplňků dospějí. Dnes pošel poslední dospělý drak, ale nechal tu několik mladých. Slibujeme, že se za rok pokusíme opět tady  draky chytit a stát se dračími jezdci. Nebo aspoň  jejich pomocníky.

Pak už jdeme rychle do pelíšků.

Má úcta a dobrou noc

 

11,srpen, pondělí, den třináctý

Dnes ráno mělo podle předpovědi pršet a být chladno. Neprší a není chladno. Je sice pod mrakem a to vydrží celý den, ale nezaprší tak, abychom museli být pořád schovaní.

 

 

Po snídani s Rybičkovou pomazánko se oddíly vydávají za svými programy. Surikaty si nejdříve nasbírali borůvky, roztopily ohniště, vyválely těsto, nasbíraly byliny a začaly péct borůvkové placky a vařit čaj. Šlo jim to hezky – vidíte ve fotodokumentaci. Divošky se  opět spojily s Chci to taky – holkám prý oboustraně vyhovuje toto propojení nejstarších a malých děvčat, mají už stálé dvojce a navštěvují se i mimo program, tak tedy oba oddíly hledaly pohádkové postavy a potom se chovaly podle jejich charakteristik a plnily úkoly. Domorodci se rozhodli splavnit Nil a tak  stavějí hráze, zdymadla a mosty na potoce. Nic nás nenapadá s Mašakolumbuskami dopoledne strávili honbou za tropickými motýli. Psychohry a následně různé varianty lidského pexesa čekaly na Krtkovy hromádky spolu se Zidany a Alfasamcy si konečně v bažině zahráli Paintball. Květopavci si v lese vystrouhali hole,  odněkud z batohů vedoucích se vylouply míčky a vlaječky a už je tu příležitost zahrát si skalní golf. Odpoledne nám malinko zapršelo, ale naštěstí v poledňáku a navíc nic proti tomu, co se předpovídalo. Tedy můžeme i odpoledne vyrazit do lesa, na louku, hřiště, či k ohništi. Surikaty soutěží o titul nejlepší Domorodkyně – probíhají Viktoriiny vodopády, přemůžou medvěda, běží se pštrosem a další zajímavé disciplíny, Domorodci se spojili s Alfasamcy, zřejmě kopírují holčičí model nejstarší x nejmladší a na zkroceném Nilu pouští své lodě a krotí tok řeky. Společný program má prostřední tábor kluků i holek – podle známé deskovky si naživo zahrají dostihy a sázky. Zidani si zahrají na důvěru a tu si posílí i v dalších, víceméně silových hrách, aby pak pozbyli zbytky důvěry v bafuňářích. Květopavcisi zahráli Rodinův závod, ale na konci je postihla sněžná slepota a tak museli sestup z protějšího kopce absolvovat poslepu a na rozdíl od trifidů i bez průvodce. Ve zbytku času navštívili starý statek a tloukli zde Špačky.

 

 

Večer nás fanfára svolává do hangáru, na dlouho očekávanou soutěž o nejkrásnější afričanče. Soutěžících máme 18 a soutěží se ve třech disciplínách. Nejprve všechny účastníky čeká rozhovor s moderátory – Alfem a Květysem. S otázkami se vypořádali a je na řadě volná disciplína. Hangárem zní zpěv, kmitají se nožky baletek, a zní smích pobaveného obecenstva při zábavných scénkách.  Hlasuje i obecenstvo pomocí SMS zpráv, jedna stojí 1 smrk  o Miss sympatie. Soutěžících je hodně, všichni se chtějí ukázat a mají co předvést a tak se korunky vítězů a ceny dalším místům a všem zúčastněným předávají až v čase večerky, ale stálo to zato. Ceny navíc předávají bývalí Missáci a Missky z tábora, z let 1999 (Lucka) 2000 (Mýval) 2002 (Pavián). Všichni jsme zavzpomínali, setřeli slzy dojetí z výher a pak už rychle proběhnout jídelnou, co je k druhé večeři, umývárkou, přes záchod a spát. Snad nám ani zítra moc nezaprší, bude totiž poslední celotáborovka, ale hlavně večer soud vedoucích.

 

 

Tak brou no a Má úcta

 

 

Neděle 10.8. den dvanáctý

Dnešní ráno je opět slunečné, teplé a parné. Nejmladší holčičky už během snídaně měly roztápěnou saunu a tak hned po úklidu chatek oblékají plavky a jdou se saunit. V druhé půlce dopoledne je v sauně vystřídali malí kluci – Polena.  Holky od Divošek zkouší malovat poslepu a docela jim to jde a baví je to, takže zkouší se šátkem přes oči i jiné věci – šplh na stěně, navigaci v prostoru a podobně.

Kluky od domorodců čeká oblíbená čelovka a stavby v lese a holky z Nic nás nenapadá se zabývají oddílovou celotáborovkou a motivačkou k ní. Mašakolumbuských  si v lese na speciálních překážkách zahrají paintball a oddíly Zidanů a Krtčích hromádek se zdokonalují v táboře v dovednostech pro táborníky, taká ve šplhu, lanáči a vrhem seker. Nejstarší oddíly  se pokouší domluvit s domorodci ve hře Derdiáni – kdy skupinky vyslaných inženýrů se pokouší naučit domorodce neznající řeč postavit most přes propast.

Po výborném obědě – měli jsme holandské řízečky se konají naposledy zkoušky povolání, a také tréninky  na zítřejší volné exhibice miss Afričanče.  Po poledním klidu vyrážíme společně na další celotáborovku, tentokráte ve znamení těžby diamantů , pomalých karavan a krvežíznivých domorodců. Všichni mechanici mohou těžit v afrických dolech vzácné nerosty a schovávat si je pro svou karavanu, až  jej na kolébavých nohou velbloudů pomalu navštíví. Potíž byla v tom, že natěžené diamanty brala každá karavana, mechanik si tedy musel hlídat, kdy těžit a kdy ne. Karavany směl vodit pouze navigátor 2. A 3. úrovně, těch bylo v každé barvě kolem 5 až 6 dětí a byly tedy velmi vzácné a navíc byly nejčastějším terčem domorodých nepřátelských band, které zabitím navigátora (stržení ocásku) zastavily celou karavanu. Lovci vyšších úrovní směli jednorázově okrást libovolného mechanika v kterémkoli dole. Ostatní děti tvořily základ útočících band a obranu karavany.  Hra se vydařila, nejlepší družstvo byli žlutí, kterým se podařilo natěžit nejvíc diamantů a načas vyřadili blokací i zelenou karavanu a zdržovali modré.

Večeře byla  tentokrát opět v naší režii, tzn. Že rozděláváme ohně, opékáme buřtíky a hlavně se zpívá a hrají hry k ohníčku. Všechny oddíly malinko večerku přetáhly, dnešní večer je kouzelný, je obrovský měsíc a navíc prý přichází studená fronta a déšť, tak si to ještě užijeme.

Po ohníčkách čekají tři oddíly ještě noční hry, ale později nás už jen okny chatek kontroluje obří oko měsíce.

Má úcta a brou noc

 

Sobota 9.8. den jedenáctý

Dnešní ráno opět slibuje krásný den, s teplotami na sluníčku bazénovými, ve stínu lesa příjemně běhacími. Po rozcvičce a čerstvých rohlíčcích s pomazánkou se opět dopoledne rozbíháme po vlastních programech. Nejmenší holky si dělají šablony a následně náročnou technikou savují trička, ornamenty osobní fantazie – pokusíme se je nafotit na stránky, nejdřív ale trika musíme neutralizovat, přeprat a usušit, ale jsou nádherné. Kluci z dvojek staví v lese bunkry a při čekání, než betony ztuhnou, hrají lesní golf. Střední kluky zaujal paintball ale hlavně se těšili na odvoz do bažiny naším teréňákem. Holky s Brambůrkou v čele se pokouší zdolat stěnu, leští tyče při šplhu, zdokonalují své schopnosti v lanovém centru – zkrátka stávají se mrštnější a silnější. Kluky z šestky postihla slepota a následně je začali ohrožovat Trifidi – motivace podle známého románu, takže se jedinci musí starat o celé kolektivy postižených slepotou, plnit úkoly, přemisťovat se a třeba i jíst, pít, vykonávat potřebu, vše se šátky. Starší oddíly kluků a holek si zahráli na Princezny a rytíře, učili se dvornosti a šarmu. Nejstarší děvčata se s Téčky během dopoledne vystřídala v tréninku kravmagy, protože už nám trenéři dnes odjíždějí, tak se musíme aspoň co nejvíc přiučit. Holky potom s Mývalem a se Šrekem dobývají po rytířsku věž – pomocí obalovaných mečů, štítů, a papírových koulí. Šrek nás potom všechny zlobí ve frontě na oběd, protože si myslí, že je nám horko a máme suchou pokožku a spraví to jen závlaha vodou. Téčko ve zbytku dopoledne prochází gamebook, hru, která je učí správnému odhadu, ale hlavně dobrému a rychlému rozhodnutí. Z nejstarších kluků se dopoledne stávají Bafuňáři, rozhodují zápasy, domlouvají taktiku a následně určují stavy zápasů svých mančaftů s ostatními družstvy. Oběd je výborný (vepřo, knedlo, zelo) a posilující k odpolední celotáborovce. Odpoledne se les za táborem proměnil v africký kontinent, obroubený městskými přístavy, navzájem propojenými železnicí. Ve městech jsou k dostání různé druhy zboží za různou cenu, jsou zde davy cestujících s jízdenkami do různých jiných měst a železniční depa. Z táborníků se stávají drážní vozy, ať už lokomotivy, osobní, či nákladní vozy, nebo třeba vojenské vagony a Afrikou křížem krážem pobíhají kanibalové (nejmladší oddíly) a snaží se přepadat soupravy. Každý táborník hraje sám za sebe – vagony obchodují, nebo převáží pasažéry, lokomotivy si smlouvají ceny za přepravu a vojenské vagony cenu za ochranu před kanibaly. Úděly souprav ještě ztěžují členové drážní inspekce, kteří sledují dodržování dopravních předpisů (jízda po jedné koleji, stav brzdového obložení, kvalita připojení vagonů, nebo třeba správné pořadí zapojených vozů). Celkové součty nám určují úspěšnost jednotlivých expedicí (chatiček), ale také celkový úspěch kmenů – barev. Po večeři se rychle chystáme, protože večerní africký dupák je v symbolu duhy – tedy jejích barev, a táborník, který je nejpestřejší, je nejvíc IN. Pouze jednobarevní, či dvoubarevní jedinci jsou docela OUT. Duha má 7 barev, proto je i nástup na Africký dupák v 7.07 a každý si vybere víčko ze 7 možných barev. Každá barva určuje způsob tance jedné skladby ( např. s držemím se za uši) a po písničkách se víčka vyměňují. Ale všemu je konec a tak i my po trochu prodloužené večerce jdeme do svých afrických pelíšků. Zítra je neděle a to se vstává později. Jupí Má úcta

Pátek 8.8., den desátý.

Dnešní ráno je opět bez mráčku a se silnou rosou. Vybíháme plnou parou na rozcvičku, pak na snídaňku a rychle uklízet. V dopoledním programu si nejmenší hrají na obry, oba oddíly šmudlů si to doopravdy užívají a chvilku před obědem  si chystají kameny na táborovou mohylu. Menší holky na břehu potoka staví rybářské osady a začínají s lovem ryb a mladší kluci využili příjezdu dvou proti trenérů krav magy a sebeobrany a školí se, jak se ubránit starším darebům.  Pátý oddíl vyrábí nádherné ponožkové pejsky, se kterými holky nakonec i spaly ve spacácích. Nepodařilo se mi zjistit, nakolik byly ponožky jeté, či ne. Starší oddíly kluků i holek si zahráli světovou pandemii, kdy na velké světové mapě, používané jako hrací plán sledují šíření virů a pokouší se jim zabránit.Téčko v lese čeká Velkolepá bitva, ( ta je popsána již dříve u jiného oddílu).

Dopolední počasí nám krásně klaplo a vypadá to, že i odpolední bude nádherné. A bylo. Opět Vlítáme do lesa, občas někdo proskočí vodou. Nejmladší kluci v lese za pomoci hledačky kovů vykopali poklad – máte nafoceny  jejich udivené obličeje ve fotodokumentaci. Je to prastarý poklad, který  tady nechali dávní táborníci z dob Mayských  indiánů, a tak si jej kluci rozdělí a naoplátku zakopou jiný, pro následující generace. Holky se učí tábornickým dovednostem a to konkrétně uzlování a střední oddíly kluků a holek v lese hrají na obchodování mezi kmeny divochů. Gamebook zaujme na dopoledne oddíly 7 a 8 a nejstarší kluci si pod dozorem trenérů cvičí sebeobranu. Fantomové odpoledne řádí v Téčku, ale nakonec nám zůstalo celé.

Na večerní program jsme zvolili soutěž o nejsilnější oddíl. Soutěžilo se ve dvou kategoriích mladšího a staršího tábora v přetahování lanem. Všichni borci byli pečlivě zváženi, vymezila se soutěžní obuv a klání mohlo  začít.

Tento program je mimořádně náročný na hlasivky, mnozí táborníci ani nezaregistrovali, že jim kousek nad hlavami prolétl ultralite  ve formě helikoptéry.

Klání bylo velmi těsné, sázková kancelář přijímala spousty tipů na jednotlivé zápasy, ale stejně nakonec vyhrálo v kategorii staršího tábora a pak i celkově T2 (kluci opravdu poctivě  každý den trénují) a v mladší kategorii to byl šestý oddíl. Končíme již za skorotmy a tak se diváci a zároveň soutěžící  rozcházejí do koupelny a následně do chatiček. Usínáme s melodiemi večerky po dlouhém pěkném dni.

Má úcta

 

čtvrtek 7.8. den devátý

dnešní ráno bylo chladné, ale bezmračné a celý den se počasím krásně vydařil. Po celý den jsme měli celotáborový program. Začli jsme hned ráno s celotáborovým sběrem borůvek, kterého se neúčastnili akorát kluci z 8. a 10. oddílu, kteří jsou přes noc na výpadu. Ale určitě se s nimi o borůvkové koláče podělíme. Po poledni se chystáme na další celotáborovku, tentokrát si část vedoucích můžeme vydražit pomocí zlaťáků, které dostáváme za splněné úkoly našich povolání. Dražba byla napínavá, nakonec se ale všech 9 nabízených favoritů začlenilo do barevných armád  a mohla započít bitva o vybavení expedičních vozů. Každá expedice shání celkem 9 komodit, které jsou zapotřebí k vybavení vozu, vytvoření zásob a jako dárky pro domorodce, ale tyto komodity jsou uloženy většinou na nepřátelském území. Výhoda je , že funguje směnný obchod, třeba za životy, ať už vlastní, nebo cizí. Bitva byla velkolepá, namáhavá a dynamická. Doma můžete gratulovat dětem, které navlékly žlutý dres. Po boji jsme se všichni odměnili zmrzlinou (jupí) a skokem do bazénu, protože už opravdu neprší a je dokonce na sluníčku vedro. Po večeři - paní kuchařky nám stihly zpracovat ty nasbírané borůvky a udělat z nich skvělé koláče - se po odpočinku odebíráme k ohništi a táboráku, který nám nachystala téčka. Program u ohně byl kombinovaný, skládal se z písniček, oddílových scének a programu vedoucích.

Vůbec jsme nestihli vše, co bylo naplánováno a museli jsme nejmladší oddíly poslat spát a posléze i ty starší a necháme u ohýnku jen  téčka. Ale i na ně nakonec došlo a tak se nad ztichlým táborem opět rozhostí ticho, rušené jen šepotem hlídky a ruchem z porady vedoucích. Ještě po poradě  vychází na noční hru další dva oddíly. 5. a 3. ale i ti se rychle vrací do pelíšků a spí až do rána

má úcta

Středa 6.8. den osmý

Dnešní ráno je trochu pošmourné, ale bez deště. Opět vybíháme na rozcvičku, ale něco tady nehraje. Chybí nám totiž dva nejstarší oddíly kluků  8 a 10. Chatky jsou prázdné, postele ještě vlažné….  Kluky ráno ještě kolem šesté a po šesté hodině již měli sbaleno a vycházeli směr neznámo s Alfem, Dawisem, Buchtou a Sabčou vstříc novým dobrodružstvím, s trochou proviantu (nebojte oběd i večeři jim dovezeme a na tajném místě předáme aby je vypátraly).

Po snídani vyrážíme na dopolední program do poměrně chladného dne. Nejmladší holky vyrábějí z fima ovečky a tučňáky, ale také šperky – však vidíte v obrazové příloze. Nejmladší kluci absolvují výcvik ve střelbě  a střední kluci již využívají své předchozí zkušenosti v operaci La Maire. Holky z pětky hledaly polohu Faustova domu, dostaly totiž mapu a vyznačenou polohu a tak prohledávaly v okolí tábora různé zhroucené stavby. Starší holky ze sedmičky se nejdříve po stylu francouzských dámiček vymódily, začaly mluvit francouzským přízvukem a odešly hrát Petangue.  Nejstarší holky si to rozdaly v paint ballu  a Téčka čekala komunikace s mimozemšťany na dálku pomocí domluvených  signálů. Nejstarší dva oddíly kluků jsou na cestě do Červeného potoka  a nachází přivezený oběd.

Odpoledne nás sluníčko moc nehřeje, ale opět nám neprší, a tak je to skvělé. Malí kluci se učí šifrovat a hrají s holkama Evoluci, vyvíjejí se z kuřete přes opici v člověka. Střední kluci soutěži v Pelotě – hera, kterou zde po sobě zanechali loňští  Mayové  a potom ještě ve fresbee. Střední holky po vypátrání Faustova domu jsou tak utahané, že volí relaxaci v sauně  a holky ze sedmičky zachraňují Krtkova tygra (čti tygua). Nejstarší děvčata  si zahrála Gamebook .( čtený příběh během kterého se děti rozhodují, jak budou reagovat a příběh se podle toho mění a oni jeho výseky hrají ve skutečnosti).

Téčka nám postavila oheň  na zítřek a poté šla do bažiny  rozdat si to v Paint ballu. Nejstarší oddíly kluků již dorazily na místo a za odměnu hrají stodolový fotbal.

Večer je opět krásný a plný her, výcviku s buzolami, na skalní stěně, v lanáči a nejmenší kluci si poslechnou legendární příběh, aby mohli vyrazi po poradě vedoucích na noční hru.

V noci nám svítí na jasné obloze měsíc a slibuje krásný  letní den.

Dobrou noc a má úcta 

  

 

Úterý 5.8. sedmý den

Tábor se nám pomalu překuluje do druhé půlky a ráno nás venku čeká podmračené počasí, ale neprší. A celý den nebude – jupí. Po rozcvičce a snídani se tradičně vrháme do úklidu a poté do víru her.

Dopoledne nejmladší holčičky nejdříve zdolávají minové pole a potom zdobí obálky  a papíry kresbami, koláží a jinými uměleckými projevy. Malí kluci prochází výcvikem armády dračí skály a pak mají lekci sebeobrany. Střední kluci a holky pašují v lese  nedostatkový tovar, sedmičky  objevují Viktoriiny vodopády a posléze se učí morseovku a jiné kódovací abecedy, asi aby o objevu mohly informovat. Kluci z osmičky zalezli do bažiny a navzájem se snaží odsud paintballem vyhnat. Nejstarší oddíly kluků i holek čeká velkolepá bitva – strategie, kdy pomocí bodů staví a vylepšují armádu, složenou z jezdců, kopiníků, pěšáků apod. Téčka si změřila síly na louce u Pardubic – běžely totiž  dostihy s koňmi.

V poledne již děláme druhou úroveň povolání – ale není to nic jednoduchého a mnozí poznávají, že bez trochy učení to nepůjde. U zkoušek z navigace totiž musíme ovládat buzolu a číst z mapy, u zkoušek na mechanika zase musíme lámat šifry a kódy a také známou neznámou morseovku a lovec musí ovládat uzlovací provázek. Tak  to mnohým nevyšlo, ale to neva, postupně se v programech tyto znalosti doučíme a zkoušky zfouknem levou zadní.

Odpoledne opět počasí dovolilo a tak jsme se vřítili do lesas na cétéháčko (CeloTáborovou Hru)

Po předchozích bojovkách je to hra zaměřená na koordinaci a paměť, hrajeme každá expedice – chatička za  sebe a v barvách se nám úspěch sčítá. Hledáme starobylé rytiny, které zkoumal již Emil Holub a pomocí kterých nám tu  zasnechal zprávu, co dělat dál.  V lese nám plnění úkolů ztěžují duchové lesa, ale nakonec to zvládáme a úkoly jsou splněny.

Místo večeře nás čekají buřtíky, takže musíme zapálit ohně,  a svou krmi si udělat sami. U ohýnků brzy zní kytary a zpěv, mlaskání a praskot ohně. Kolem  21.20 ale už ohníčky ukončujeme a sbíháme se na nástupišti k večernímu nástupu na noční hru. Rytiny nám totiž přikázaly projít nočním lesem k mostku. Nočním lesem procházíme postupně podle barev, ale bez nejmladších oddílů. Duchové lesa se ale lesem pohybují rychleji než my a kromě čtyř táborníků pochytali a zparalyzovali – oslepili všechny táborníky.

Nasazujeme tedy zálohy – nejmladší oddíly, které jako jediné smí používat baterku a vysíláme je do tmavého lesa osvobodit kamarády. Děti brzy zjistí, že se jim se světlem nic nestane, všechny osvobodí a duchy zaženou. Uff, to bylo radosti.  A teď honem spát! Do pelíšků se dostáváme až v jedenáct, ale stálo to zato.  Musíme spát rychle, ať se pořádně vyspíme na další den.

Má úcta rodičové

 

 

Pondělí 4.8. šestý den

Dnešní ráno neprší, je krásně a tak vyrážíme na rozcvičku opět i do bazénu. Po snídani se vrháme nejdříve na úklid tábora, abychom tu neměli nepořádek a pak  do lesa, na hřiště a louku a hrajeme hry. Nejmenší v lese staví chýše pro skřítky a jinou havěť, druzí nejmenší benjamínci si to rozdávají v pašerácích. Holky zapadly do bažiny (jméno lokality) a prostřílejí se paint ballovým turnajem. Nejstarší holky jako služební oddíl nejdříve dokončují úklid tábora a potom se učí práci s buzolou a mapou. Nejstarší oddíly kluků si staví lodě - snad cítí nějaké záplavy a pak v nich plní úkoly s hendykepem.  Téčka si zahrály na Somálského pošťáka.

Po obědě se prckové učí vrhat sekerou a následně si zahráli čelovku s obrázky, malé holky si pletou náramky přátelství. Střední kluci zorganizují v hangáru turnaj ve foukané a holky louskají tajemství afrických maleb. Nejstarší testují sítě a hrají na hřišti bagr ball a jiné hry.

Předpověď počasí je špatná a tak už ve 4 hodiny rušíme progam svečerními  ohníčky a kuchyně připravuje francouzské brambory. Přesně v 19.00 začíná pršet a tak volíme záložní suchý program - kino v hangáru. Děti jej sledují i ze spacáků na karimatce - stejně jako vy doma z gauče a po kině si dáme druhou véču a pak už do chatiček se nechat ukolébat melodiemi večerky.

Dobrou noc a má úcta

 

Neděle 3.8. pátý den

Dnes ráno nás před osmou hodinou vítalo ráno sluníčko s falešným příslibem nádherného dne. Vybíháme na rozcvičku, někteří do bazénu, jiní do půl těla na hřiště.

Po kakau s vánočkou rychle uklidit a honem na zkrácený dopolední program.

Nejmladší holky hrají Plíhaloviny – učí se básničky Karla Plíhala, při kterých se doma jistě dobře pobavíte, pokud si je budou pamatovat a pak je uplatňují v Kimově hře. Nejmladší kluci si zkouší zahrát Maršála a špiona.

3. a 4. Oddíl čeká lesní čelovka a potom si malují kameny na mohylu, protože je tu dost nových táborníků. Prostřední tábor v počtu čtyř oddílů hrají krásnou hru Magie, kdy se děti učí kouzla a čáry, složené ze zaříkávání a pohybů, aby zabraly a byly funkční a hlavně jim přinesly užitek a bodíky. Nejstarší oddíly si letos poprvé zahrály oblíbené pašeráky, aby se ještě blíže seznámily a Téčka zažila Kulturní šok v somálské vesnici Derdiánů.

Odpoledne  neustále sledujeme oblohu, protože  jak jsem zapomněl zmínit od 11.00 už drobně prší, ale po zkouškách  se obloha protrhala, vše se zjasnilo a my vyrazili do lesa abychom si změřili síly domorodých vesničanů při boji o obživu a  suroviny.

Boj započal slibně a v plném zápalu jsme ani nezpozorovali, jak se setmělo. Nejdřív nás deštík jen chladil, hladil a povzbuzoval v boji.

Pak ale už přes liják nebylo vidět a lepily se trika na tělo a tak prcháme z lesa, úplně mokří vlítneme do chatek, honem utřít, převléct a zalézt do spacáků. Po načerpání tělesného tepla ještě čaj a zase do tepla chatiček, sledovat provazce deště. Ani nástup jsme v tom dešti nezvládli. Takže něco do bříška a nástup až po véče.  A pak to plynule přechází v pravou africkou zmítačku.Moc tamtamů teda neduní, ale aspoň ty písničky  většina zná.

Při zmítačce už neprší – holt je to dnes nějaké přeházené, teď by nám déšť vůbec nevadil…..

Ale vše má svůj konec a tak šup do pelíšků a spát.

Má úcta vážení   

Den čtvrtý, sobota 2.8.

dnes ráno nás budí sluníčko s příslibem krásného a teplého dne a skutečně nám slunečné počasí vydrželo až do samého večera. Rozcvička probíhá částečně v bazénu, na hřišti, či na nástupišti, ale jen v kraťasích a tričkách, nebo bez nich. (triček).

K snídani jsme zblajzli rohlíky s medem abychom se posílili na náročný den a vrhli se do víru oddílových her, soutěží a zkoušek.

Nejmladší kluci dopoledne lozí po stěně, v lanáči a střílí z čehokoli a háží sekery a nože. Zkrátka mají adrenalin v našem výcvikovém centru. Holčičky se naopak učí uzly, (asi aby je mohly svázat) a pak topografii a práci s buzolou.3. a 9. oddíl využívají znalostí nabytých včera a mají soutěž a závod na trase se zdravovědnými soutěžemi.Větší holky se krásně postaraly o malé a těm se to tak líbilo, že chtějí být členkami nejstaršího oddíliu. Střední klučičí oddíly se zapletly do války gengů v New Yorku a snaží se přežít v betonové džungli velkoměsta (ale v lese). Úplně nejstarší kluci si zahráli ověřené Age of Empire, opět trochu vylepšené po mladších oddílech. Děvčata ze 7. oddílu se učí šifrovat a lámat kódy. Téčko na Safari loví nosorožce, tygry a chobotnice

Odpoledne je již teplejší a tak se nejdřív zchladíme v bazénu a pak opět do víru her...!

Nejmladší oddíly kluků i holek tvoří herbáře, podle přednášky emeritního externího profesora a sbírají po okolních lukách a polích bylinky, kytičky a větvičky stromů, které lisují do svých sbírek. Střední oddíly probíhají trasu hry Tudy Cesta Nevede a snaží se cestu najít.Zajímavé hry se zůčastnili skoro nejstarší kluci -  plnili Manuál Moderního Muže - takže dnes už ví, na kolik prát tričko, jak vařit vajíčko, který drát přestříhnout na bombě a podobně. Můžete využít doma.

Nejstarší oddíly čekala Válka barev- v původně bílých tričkách se barevnými náplněmi stříkaček malují na duhu.

Večer je už spíše klidnější, malí pletou copánky, hraje se živé pexeso, jsme v sauně, nebo hrajem černé historky, či Beng. Nejstarší kluci na přilehlých loukách nacházeli špačky, nebo spíš krtky. Téčko čeká noční hra - nesení olympijského ohně na pochodních z Olympu.

Čekáme, že zítra opět bude hezky, aby se nám vydařil celý den a odpolední celotáborovka nezmokla.

Dobrou noc a Máúcta do civilizace.

Den třetí, pátek 1.8.14

Má úcta čtenářové.

Zatímco v 6.30  se táborem ozývá jen rozhovor hlídky a dupot prostatiků,  krátce po budíčku už se přidává známé šumění deště.  Přesto mají nejstarší kluci rozcvičku v bazéně a rovněž nově založený klub Emila Eskymo-Holuba se po ránu prohání v bazéně.  Ti  zdatnější z nás se připojili k Ríšově sportovní rozcvičce a pak už očekáváme čerstvou snídani pro náš náročný den.

Kolem desáté konečně přestalo pršet a posléze dokonce i svítí sluníčko a to nás už dnes neopustí. Mladší chlapecké oddíly se inspirují počítačovou hrou, kterou pamatují spíše jejich rodičové a vedoucí jim oprášili a do reality uzpůsobili slavnou Age of Empire. Na fotkách vidíte nadšení kluků rytířů i sběračů. Nejmladší holčičky si zahrály na školu – asi jim už chybí a kluci si na oplátku hrají hry na Důvěru… (takové ty pády poslepu, běh uličkou a podobně. Ještě starší kluci si zahráli terénní  golf – do mokrého terénu byly nejlepší hole č. 6. Téčko si ještě za deště roztopilo saunu a tak tam vlítli, i když už neprší a protočili se tam všichni. Ostatní  hráli síť a další drobné hry.

Odpoledne se rozpoutala první celotáborovka – bojovka. Emil Holub potřeboval najmout domorodé nosiče, stejně jako i naše výpravy. Domorodci musí být silní, mrštní, rychlí a i trochu chytří. Domorodce hrají naše tři kmeny, žlutých, modrých a zelených. Snažíme se všichni ukořistit co nejvíce cizích životů, protože za 30 ukořistěných životů dostaneme jednu ze šesti šifer, které nás odešlou na splnění úkolu. Úkol není jednoduchý, ono dostat velkou pneumatiku do lesa není žádná lehká věc…..

Jako nejsilnější nosiči se ukázali žlutí, i když je po cestě předběhli modří, ale ti měli lehčí náklad.

Naše nosičské schopnosti se nadále projevily na postupu africkým kontinentem.

Večer se nejmladší holčičky cvičily v lanáči a posléze našly plyšáka bratra uneseného černouška, kterého hledají na své mapě  černého kontinentu.  Malí kluci si hrají na Řvouny a plaší nám zvěř v okolí. dva holčičí oddíly se účastní přednášky zdravovědy  a prostřední holky se učí s Mývalem šifry.  Nejstarší klučičí oddíly si zahrály  cvrnkací fotbal – opět hra mládí otců – máte možná doma ten fotbálek s fotbalisty na pružince a v dolíku, kterými se cvrnká kulička od jednoho  ke druhému.

Večer už je teplo a sucho a tak míříme do chatiček  ke klidnému a zaslouženému spánku.

Má úcta čtenáři, zítra zase poreferujeme co  se zde událo.

 

Čtvrtek 31.7. den druhý

Dnes ještě před budíčkem bylo docela pěkné počasí, ale sotva se odzvonil  budíček, začalo poměrně silně pršet a s přestávkami prší až do oběda.

Oddíly proto hledají přístřeší pod všemi krovy tábora, i když se někteří táborníci tradičně chovají, jako by nechumelilo a chodí si bez pláštěnek.  Ale učíme je správné návyky a tak doufám,  že jim suché prádlo vydrží aspoň do víkendu. Mezi soutěžními a seznamovacími hrami využíváme déšť i k malování oddílové vlajky, nebo tvorbě osobních razítek, či jiných rukodělných výrobků.

Odpoledne pro  změnu nepřestalo pršet, jen déšť místy sílí a chvíli slábne, ale pořád vlastně prší. Nejmladší oddíly  pod střechami srubů hrají Švamberk, Vamberk a další seznamovací hry,  ty trochu starší přitvrdili a mají Mařocha a Mařenu. Nejstarším chybí asi týdenní dril a tak si hrají na školu a úplně největší se snaží získat Zelenou kartu.

Na nástupu se dozvídáme pravidla cestování po Africe a jakési tajemno Holubových objevů. Jsme rozděleni do expedicí a budeme nyní pátrat na vlastní pěst.

Po vydatné večeři – zapékaných těstovinách  povětšinou trávíme čas tvorbou vlajek, většina oddílů rozjíždí své vlastní oddílové celotáborovky. Prostřední děvčata zachraňovala kuře, nejdříve padající z průlezky, posléze ze střechy chatky a pak ještě z větších výšek, kam ho doručil Šaman.

Za stálého deštíku prolétáváme koupelnou  a pak svištíme do pelíšků.  Jo a ode dneška se zdravíme po holubovsku, nebo spíš archaickým pozdravem: Má úcta, či slečny Rukulíbám.

Takže milí čtenáři Má úcta a dobrou noc.

První den, středa

ahoj rodičové, tak máme za sebou první den tábora, všichni jsme přijeli v pořádku a včas. Naše čistá místa v busech obsadili ostřílení táborníci z druhého běhu a blaženě odjeli do civilizace.

Jsme rozděleni do oddílů, ubytováni v chatičkách a zbytek dne jsme strávili v seznamovacích hrách.

Večer jsme v hangáru  shlédli vědeckou konferenci na téma Emil Holub a jeho objevy a následně se nalodili na parník do Afriky. Podle kvality zpracování lodního lístku jsme se dostali do pasažérských tříd a podle tříd bylo náročné i podvečerní naloďování. Zatímco pasažéři 1. třídy se kochali výhledy, mlsali sladkosti a pohlíželi na pasažéry nižších tříd z výše své paluby, museli se nižší třídy naloďovat po lanových lávkách, dopravovat na loď uhlí, pracovat v kotelně, nebo se bez lístků na loď proplížit pod rouškou tmy a ztíženými podmínkami.

 Nakonec jsme se ale všichni šťastně na parník dostali a zítra se probudíme již v přístavech Afriky a započne naše pátrání po stopách Emila Holuba.