Arktická víkendova

Po týdnu se opět ozývám, přežili jsme další, tentokrát naprosto mrazivou víkendovku na Skále. Doprava v pátek v pohodě, všichni si lebedili ve vyhřátém autě, cesta až do Líšnice beze sněhu. Jeli jsme dřív, abychom ještě za světla minimalizovali případné škody způsobené mrazem. Sněhu nepřipadlo ani trochu, chalupa byla ještě docela vyhřátá od Šamana, který tu vegetil do úterka. Hned jsme začali topit všude, kde se dalo, s postupem tmy se začalo drsně ochlazovat. Dokonce ani Hlavas netrval na otevřených oknech při spánku! Ještě jsme večer trochu chystali ubytování pro partu Šiprovců a spol, popovídali u kamen a šli na kutě. Ráno Frenk naměřil o půl deváté – 23,7°C, v noci bylo určitě aspoň -28.Trochu jsme uvažovali, jestli by se nám medvěd v zatáčce zlomil jako psi v Rusku, Kuba zakázal to zkoušet, tak nevím. Kluci dopoledne nosili dřevo, já topila jako o život ve všech kamnech, chystaly se parkoviště, Fero kácel stromy u Zdi a v mezičasech se vypilo spousta horkého čaje a dalších ohřívadel. Auta natruc, že jsme je nedali do vyhřáté garáže, odmítala startovat. Hlavas to naše chvíli přesvědčoval, marně. Baterie byla a pořád je uražená definitivně a bez nabíječky  je startování marné. K obědu začal nájezd nejdřív  Juřínovců, objevil se Kloubák s Bečisem a spol. Protože teplota vystoupala na příjemných -20°C, rozhodli jsme se vyjet nahoru na Hedeč a provětrat draky. Foukalo v poryvech roztáhli jsme draka a zkoušeli ho krotit. Docela jsme si z minulého víkendu pamatovali, Kuba lítal s jistotou, Frenk se začal učit, po něm to zkusila i Lucka. Párkrát se vyválela ve sněhu, nakonec se Frenk musel postavit za ní a fungoval jako její baťoh s cihlama. Pak jim to docela šlo. Další adept byla Terka, té nestačil baťoh, tak jsme si nakonec lehly na zem, chytily každá jednu ručku a společně krotily. Docela sranda, užily jsme si. Do všech našich amatérských pokusů se na druhé straně pole vznesly 4 kity a za chvíli se objevili i jejich krotitelé. Lítali a skákali asi 15 metrů, byla to skvělá podívaná a pro nás váleče skvělá motivace. Nakonec jsem zkusila i já, už to umím, místo lyží jsem křižovala pole po břiše, perfektně jsem si zajezdila a drak už docela poslouchal. Zima nás nakonec zahnala do chalupy, po vzoru borců z minulého týdne jsme zvolili jízdu přes pastviny do tábora. Větší blbost nás napadnout nemohla. Na krátkých lyžích hlubokém sněhu s ledovou krustou, zničení a pobouchaní  kitem jsme dojeli úplně zničení. Plácli jsme sebou do bazénu, udělali řetěz a všichni společně z potoka nosili vodu a polívali naše supermoderní kluziště, Hlavas leštil ledovou plochu a Matýsek si nalíval zbytky vody do bot. Pak jsme zapli mrazení a během pár minut se plocha našeho stadionu leskla víc než O2 aréna.  Nakonec jsme skončili u kamen, masírovali bolavé všechno a byli rádi, že můžeme jen sedět a povídat, nebo spíš poslouchat. Před spaním jsme ještě provětrali pár deskovek, Frenk s Luckou šli ještě zkontrolovat Plyšáka, jestli tam není větší teplo (nebylo) a nakonec všichni skončili v různě studených spacících a peřinách. Dnešní ráno chlapi začali rozmrazovat vodovodní trubky, dopoledne strávili na stadionu, dali hokejový zápas a po obědě se rozjeli všichni na lyžovačku nebo lítačku. Jak dopadli lyžníci, nevím, kiteři měli vítr ještě větší, lítalo se skvěle, zkusil to i Hlavas, prásknul sebou asi jenom 5x, Kuba odletěl za horizont a já s Frenkem zdokonalili břichorejdění. Frenkovi to šlo líp, později chvílemi i stál. Já musím víc jíst a pak budu taky stát. K táboru jsme tentokrát sjeli po cestě, zamkli chalupu a frčeli domů. Na táboře zůstávají Šiprovci a jejich přátelé, my musíme do práce! Tak v pátek tábore zase ahoj…

Radka