AHOJ TÁBORNÍCI, RODIČOVÉ, VEDOUCÍ, PRAKTIKANTI A PŘÁTELÉ TÁBORA NA DRAČÍ SKÁLE!

	Tábory pořádá ZÁJMOVÝ SPOLEK DRAČÍ SKÁLA ZASTOUPENÉ MGR. RADKOU NEČASOVOU
	Adresa: Bříza 52, 503 12 Všestary    i.č. 26669439
	adresa tábora: Tábor na Dračí Skále, Horní Orlice 72, 56169 Králíky
	Kontaktní osoby: ( v průběhu táborů jen mejlem!!! - na Dračí Skále není signál...)
	Ing. Jaroslav Nečas 603447461  jar.necas@seznam.cz (vede 2 turnus) + platební podmínky, přihlášky dětí, komunikace s rodiči
	Mgr. Radka Nečasová 606402238  ra.necas@seznam.cz celkově - předseda spolku
	Mgr Jaroslav Nečas 602229837  ja.necas@seznam.cz (vede 1. a 3.  turnus) Bc Jan Nečas 605217875  ho.necas@seznam.cz ( vede zimní turnusy, 4 turnus, školy v přírodě a adaptační kurzy) ing Jakub Nečas 608764946   jak.nec@seznam.cz (vede 5 turnus a školy v přírodě)
	GPS: Loc: 50°3`43.124"N, 16°47`5.09"E

Sponzor našeho tábora:

Přihlášky na 3 a 4 turnus naleznete na www.prihlasky.draciskala.cz

Právě běží 1. turnus tábora na Dračí Skále, sledujte fotky i deníček událostí!

 

V případě, že Vaše dítě trpí nějakou závažnou nemocí, vyžadující speciální režim, vyváření apod, kontaktujte mě - třeba i dříve - abychom to probrali, protože na speciální vyváření případně sanatorní režim nejsme připraveni.  Tyto požadavky v minulosti kuchyni i další personál značně zatěžovaly a je třeba si uvědomit, že jsme v první řadě tábor.

PROJDĚTE SI NÁŠ TÁBOR DÍKY VIRTUÁLNÍ PROHLÍDCE, KTEROU PŘIPRAVIL ŘEDITEL ZŠ A MŠ MŽANY. MOC ZA NI DĚKUJEME!

JSTE ZVĚDAVÍ? VYDEJTE SE  TUDY

Vážení rodičové dětí, táborníci minulí a současní! Na Facebooku jsme pro vás založili oficiální skupinu pod názvem Tábor Na Dračí skále. Ve spolupráci s vedením a vedoucími jednotlivých turnusů vám budeme přinášet pohled do zákulisí tvorby celotáborových her, reporty o dění na táboře o víkendech i přes prázdniny, ale také například pohled do minulosti táborové lokality či turnusů, které proběhly pod vlajkou s drakem. Zájemci se mohou přidat na tomto odkaze: https://www.facebook.com/groups/5308196832608269/ 

Končí nám pracovní rok 2025/2026, začínají prázdniny a můžeme vyhodnotit účast na víkendech a akcích na Dračí Skále:

1. 2. turnus - celkem 508 člověk/den - 36 osob, půměr 14 dní na osobu

2.  4. turnus - 404 člověk/den - 23 osob, průměr 17,5 den na osobu

3. 5. turnus - 224 člověk/den - 14 osob, průměr 16 dní na osobu

4. 1. turnus - 219 člověk/den - 35 osob, průměr 9,1 dne na osobu

5.  3. turnus - 143 člověk/den - 18 osob, průměr 7,8 dne na osobu

započítává se veškerá účast osob, které jezdí na některý turnus - ať se pracuje nebo hrají hry. Počítáme i účast nejmenších prťat

za správnost Hlavas

	Poštovní drak
	I letos můžete psát své ratolesti přes našeho poštovního draka. Vaší zprávu vytiskneme a předáme. Poštovní drak sídlí  ZDE.

POKUD JEDETE NA DRAČÍ SKÁLU - VEZETE NÁM TŘEBA DĚTI - NECHEJTE PROSÍM DOMA SVÉ PSY , KOČKY, MEDVĚDY A JINÁ, TŘEBA DOMA MILÁ ZVÍŘÁTKA. DRAČÍ SKÁLU A POTAŽMO VAŠE DĚTI HLÍDAJÍ NĚMEČTÍ BOXEŘI - Lyanna a Aranka  a MOHLO BY DOJÍT K VELMI NEPŘÍJEMNÉMU KONFLIKTU JINAK BÁJEČNÝCH ČTYŘNOŽCŮ. DÍKY - HLAVAS A RADKA

čtvrtek 16. července 2026

Dobré ráno, tentokrát už naposledy z I. turnusu Dračí skály pro rok 2026. Hlásím, že máme hotovo, tedy alespoň co se týče letošní motivačky! Za sebe musím říci, že to bylo epické, ale nic, co nenapíšu se bohužel nemůže ani přiblížit skutečnosti. Druhé kolo pak bude následovat, až se vám v sobotu vrátí děti a já nepochybuji, že také zážitky většiny našich táborníků budou velmi silné. Prosím, omluvte nezvyklou délku reportu, ale nejen já jsem plný emocí a alespoň jejich část bych vám chtěl tímto zprostředkovat.

SPOILER ALERT PRO ÚČASTNÍKY 3. TURNUSU

Včera jsme už od rána hypnotizovali meteoradary a všechny možné předpovědi, protože první zprávy hovořily o deštivém Saigonu. Štěstěna se však nakonec na zánik templářského řádu usmála. Krátce před budíčkem se rozletěly dveře hradní věže a mezi Tčkaře dlící v říši snů vtrhli vojáci krále Filipa a polospící táborníky zajali. Po snídani měl následovat klasický tah komend, ale zjistili jsme, že nemáme naše podvelitele a padlo rozhodnutí pustit se do boje za jejich záchranu. Nejprve ale musí naši špehéři zjistit, kde je královští drží, a tak dopoledne proběhlo po oddílech. Jednička byla služebním oddílem, a tak si plnila své povinnosti a uklízela chatky. Také Dvojka se vrhla do úklidu a na přípravu k balení a barvila štíty. Trojka si postavila a vyzkoušela golfové hřiště a hrála strašidelné historky, Čtyřka měla také golf, Pětka se zašila na nástavbu, navlékala korálky, hrála deskovky a nejeden spacák přivítal spící tábornici, Šestka v noci ukončila etapovou hru a dopoledne pak barvila kameny a štíty. Sedmička taktéž v noci zakončila etapovku a dopoledne se zašila s kytarou a vyráběla rodokmen. Osmička s Devítkou vedly politickou kampaň a Tčko soudilo pohádkové bytosti, hrálo Josefov a připravovalo oheň.

Po obědě jsme zažili první polední klid „nenarušovaný“ řemesly, křížovými výpravami ani ničím jiným, dospělí byli rádi za chvilku v klidu, ale někteří táborníci stihly během 17 vteřin doplnit baterky a řádili na nástupišti. Vedoucí dne měl plné ruce práce. Po svačině, kdy jsme si pochutnali na skvělé borůvkové buchtě, zazvonil zvon a naši špehéři nás informovali, že zajatí Tčkaři jsou drženi u ypsilonky. Po krátkém pochodovém cvičení jsme proto vyrazili za jejich záchranou, ale když jsme se přiblížili k lesu, zaskočilo nás vojsko krále Filipa a strhla se litá řež. Templáři utrpěli těžké ztráty (naštěstí jen v rámci žetonů vojáků) a nakonec slavili vítězství. U ypsilonky jsme poté zjistili, že jsme karavanu zajatců minuli a že zanedlouho pojede po louce. Následoval urychlený přesun zpět a další, tentokrát krátká bitva, po níž jsme osvobodili naše Tčkaře. Od zajatého vojáka jsme zjistili, že se blíží další královská armáda, ale pro střet s ní už nemáme dostatek sil. Padlo rozhodnutí v průběhu večera rozprodat templářské majetky v Českém království a následně se pokusit na lodi odplout přes velkou louži do nového světa. Tímto jsme si připravili půdu pro celkový závěr motivačky, který nastane večer.

Po večeři jsme se sešli na hradě, děti tentokrát odložili táborová trika, oděli se do varkočů, vyzbrojili se meči a štíty. Sbalili jsme si naše templářské saky paky – hlavně artefakty a tajemství – a vypravili se k přístavu. Po cestě nás bohužel přepadávali lapkové a předvoj královské armády a my jsme se pustili do závodu s časem – evakuovat se do přístavu dříve, než dorazí jádro vojska královských. Naše naděje ale brzy pohasly a nepřítel nás zatlačil zpět do Dragolonu, kde za námi zaklapla brána. Hradby obsadil 4. oddíl, který nás neustále informoval o dění venku. Na bránu v pravidelných intervalech bušilo beranidlo a zděšení hlídek v momentě, kdy katapult začal na hradby vrhat zápalné koule, bylo nehrané. Ale Dragolon nám byl zatím dobrou pevností a poskytl templářům dostatek času, aby se vypořádali se svými záležitostmi.

Hrstka rytířů dostala na starost ty největší artefakty, které jsme nashromáždili, a uprchla tajnou chodbou. Těchto pár nejaktivnějších dětí je pak opatrovalo až do půlnoci, kdy je na různých místech předalo posledním templářům, kteří zajistí jejich bezpečný úkryt. V hradu ale mezitím pokračovalo drama. Z tváří i těch největších posměváčků za zvuku hudebního podkresu, bušení beranidla a zděšených výkřiků hlídek zmizel posměch a plně se nechali unést dějem. Padlo rozhodnutí, že zbylá tajemství je třeba spálit, aby nepadly do rukou krále Filipa. Dětské ručičky, mnohdy za doprovodu slziček pak házely pracně získávané svitky s templářskou pečetí do plamenů a ticho narušoval jen ryk obléhatelů. Následně zazněl naposledy náš templářský chorál a zpívali i ti, do nichž bych to neřekl. Také útočníci na chvilku zmlkli a poslouchali poslední zpěv. V posledních chvílích před pádem Dragolonu jsme ještě každému táborníkovi rozdali po jednom posledním tajemství přímo od velmistra – tento svitek si mohou otevřít po příjezdu domů. A pokud vám vaši táborníci jeho obsah neukáží – je to přeci tajemství a vy nejste členy řádu, takže sorry jako - tak zde je jeho text:

Drahý bratře, drahá sestro!

Dny templářského řádu jsou zpečetěny po zradě francouzského krále, ale náš řád jako strážce největších tajemství lidského rodu musí přetrvat navěky. Byl jsi svědkem pálení varkočů s rudým křížem, ale já Tě nyní žádám, abys i nadále nosil tento symbol s hrdostí ve svém srdci. Viděl jsi zničení nejcennějších templářských pokladů, aby nepadly do rukou našich nepřátel. A ti si myslí, že bylo zničeno všechno. Ty ale moc dobře víš, že plameny pohltily jen zlomek. Relikvie, mapy do nového světa i nejcennější informace se dostaly do bezpečí ještě před pádem poslední templářské bašty - hradu Dragolon. A já Tě nyní zavazuji posledním úkolem. Střež toto tajemství jako oko v hlavě. Zůstaň ve svém srdci templářem a zachovej vědomí, že to nejcennější, co jsme měli, je stále někde tam venku ukryto a čeká na ten správný čas, aby bylo prozrazeno světu.

A pak se to stalo. Za praštění dřeva padla brána a na nádvoří se nahrnuli královi ozbrojenci. Děti měli pokyn neklást odpor, ale v jejich očích byl vidět vzdor a bezmoc. Králův vyslanec pak zuřil, když mu jako kořist do rukou padlo jen nějaké dřevo a železo, ale uchlácholilo ho několik měšců zlata, které zmizely v útrobách jeho kostýmu. Rozhodl se, že nás ušetří – ale jen pokud se zřekneme templářského řádu. Převor, z nějž byl serván varkoč s templářským křížem, aby uchoval životy svých rytířů, zavelel k sundání varkočů. Následovaly další slzičky i nadávky, ale bílé oděvy s rudými kříži nakonec padaly do prachu a ponížení templáři byli vyhnáni před hrad. Beze zbraní, bez našich varkočů, někteří smutní jiní rozezlení jsme pak sledovali, jak za námi znovu – tentokrát z druhé strany - zaklapla brána. Králův úředník pak na hradbách symbolicky spálil na kopí jeden z varkočů a nad hradbami stoupal hustý černý dým ze zbytku našich varkočů. Ve tvářích dětí byly vidět přesně ty emoce, které jsme plánovali, aby v tuto chvíli převládly. Pak jsme se pod vedením někdejších komturů rozešli po bývalých barvách, vyzvedli část ukrytého zlata – dělení kořisti nám trochu zlepšilo náladu. A pak následovalo opatrné vysvětlení, co se vlastně stalo, rozloučení s barvou, rozdání drobných dárečků a upomínkových předmětů. Do postýlek odcházíme a v hlavě se většině dětí rozléhá heslo, které v posledních hodinách zevšednělo: Jednou templář, vždycky templář!

Vážení rodiče, až je i líto, že teď musím zase přejít k technickým věcem. Tento deníček je poslední, který zde letos čtete, na psaní dalšího už v následujících dnech nebude čas. Dnes nás čeká bláznivé odpoledne – tombola oddílů, kdy si na hodinu vymění vedoucí, dvouhodinovka naruby, kdy se z dětí stanou vedoucí a z nás děti. Večer bude každý z dospěláků odsouzen za „zločiny“, jichž se zde dopustil k nějaké scénce. No a poslední den je vždy stejný. Mohyla a položení kamenů nováčků, jarmark a utrácení zlaťáků a pak závěrečná zmítačka. No a to bude z letošního I. turnusu vše.

Na závěr mi dovolte poděkovat vám za důvěru, kterou do nás vkládáte, když nám na 14 dní svěřujete své děti. Moc si toho vážíme a věřte, že děláme maximum, aby se tady vašim ratolestem líbilo a odvezli si odsud mnoho hezkých zážitků. Snažíme se v nich vzbuzovat vlastnosti a hodnoty v duchu „Foglarovských“ ideálů, lásku k přírodě i úctu a respekt jeden k druhému. U mnoha z nich je vidět, že je podobným správným směrem vedete i vy, za což vám patří v dnešní době pokřivených hodnot díky. No a co bude za rok? Nějaké plány se nám sice už rodí v hlavách, ale tentokrát si ještě – sportovní terminologií řečeno – vezmeme oddychový čas a vše odhalíme až na podzim.

Mýval